Úvodník PORGazeenu 32
Úvodníky jsem nikdy nepsal rád a tento není výjimkou, přestože je (chválabohu) už asi můj poslední.
Důvodem je pochopitelně fakt, že úvodník každý přeskočí. Jeho psaní je tedy evidentním plýtváním energií, což je v době, kdy děti v Africe nemají co jíst, opovrženíhodné.
Velkým problémem při psaní úvodníku bývá nalézt jeho téma. Není praktické vyplýtvat si na něj téma atraktivní (drogy, rasismus, reparáty, Bůh), to je totiž možné zpracovat obsáhleji a navíc na místě, kde si onen článek někdo přečte (rozuměj: kdekoliv kromě úvodníku). Na druhou stranu, kdybych psal o vyslovených banalitách, byl bych vyloučen z Oktavánského intelektuálního klubu (OIK) - už takhle se na mě dívají skrz prsty, protože jsem jim ve chvíli absintového opojení mezi recitováním dvou Rimbaudových básní v originále přiznal, že mám chuť na McBůček.
Když už mluvím o svých intelektuálních spolužácích, nemohu nezmínit vznešený boj Martina Pehala proti tomu, aby v bývalé kotelně byla zřízena katedrála tuposti a omezenosti - posilovna. Martin si dal spoustu práce, aby získal od studentů PORGu dostatečný počet alternativních návrhů. Porgáni pochopitelně nezklamali a zasypali připravené archy erupcí konstruktivních nápadů (mrdárna, kuřárna, hypermarket, pivnice etc.). OIK jako celek navrhovalo zřízení kontemplační místnosti, Martin sám vypracoval vlastní návrh - školní kino.
Jaká bude výsledná podoba bývalé kotelny, uvidíme. V této chvíli mohu pouze poděkovat vám, svým spolužákům, za vaši příkladnou a neutuchající aktivitu.
Jakub Seidl, šéfredaktor, 22.1.